středa 1. srpna 2012

Úvaha - "Koření života"


I zdánlivá maličkost dokáže lidský život velice změnit; když se nit života rozdělí, vydá se jiným směrem, život člověka už nebude takový, jaký byl. Můžeme jen doufat, že tyto neočekávané změny časové linie budou pozitivního charakteru.

Koření života lze chápat i odlišným způsobem, jaký jsem právě zmínila. Může to být úmyslný čin člověka, který se chce něčím obohat; něco na svém životě změnit.

Život někdy může začít být nudný; to se stále opakují určité stereotypní situace, což mysl člověka značně otupuje, stejně jako činnost jeho mozku. A při této příležitosti se nejčastěji uplatňuje takzvané koření života. Jsou to vesměs šílenosti, které mají člověka vytrhnout z všedních starostí. Existují, aby se člověk mohl odreagovat. Jsou to ty činnosti, které by normálně neudělal, které odporují jeho myšlení a povaze. Také se za tímto účelem může skrývat pořízení nevšední věci, například nového mazlíčka. Stejnětak to může být cokoliv jiného... Ať už je to tedy cokoliv, člověk od toho očekává kýženou změnu, je pln očekávání, co mu život díky této změně přinese.

Každý už něco takového zažil. Něco, co ho povzbudilo, změnilo mu život k lepšímu a on se vážně těšil na to, že po tomto přijde další den. Něco, co mu nedalo spát a pořád to chtěl vidět, slyšet, cítit... Něco prožít, … o čem chtěl přemýšlet, pořád. Proto tento pocit nemusím nijak zvlášť popisovat, je každému dobře známý, ať už přímo nebo nepřímo, stále tam někde uvnitř nás je a nikdy neutichá.

Koření života... Zlatý důl filmu. Filmy zřídkakdy odpovídají situaci v reálném světě, a tak se tady koření života velice často objevuje a používá jako reklamní trik. Lidé rádi sledují ideál, kdy vše vyjde, kdy každý dokáže to, co si jen usmyslí, a povětšině každý příběh skončí, alespoň částečně dobře. Jsou to pohádky, které se nám snaží namluvit, že to bude v pořádku a každý je tak trochu jiný, přesto dobrý. Že každý má na světě spřízněnou duši a všichni jsou úžasní. K pravdivosti to má tedy daleko. Dnešní svět je krutý a kdo si nedá pozor, zemře, aniž by na to mohl mít nějaký vliv. Stávají se veliké hrůzy a nemáme hrdinu, který by je odvrátil svojí supersilou. Nikdo nezná budoucnost; nebo alespoň natolik, aby ji mohl změnit. Takhle to prostě nefunguje..

Tím vším se snažím říct, že nemá cenu dát na to, co se nám tvůrci filmů snaží vnutit. Děj filmů nebyl, není a nikdy nebude absolutně reálný. Je to jen snůška krásných slov a lidí, které mají člověka jen utvrdit v tom, že není dokonalý. Kdo to přijme, jeho volba. Tomuto koření života já však nevěřím a nikdy nebudu. Filmy jsou hezké, ale jejich hlavní myšlenka ne.

Často koření života vídám. Stačí opravdu maličkost a život se náhle ubere dosud nenavštívenou cestou, člověk získá nový pohled na dosud známé věci. Všechno je jiné a on se také změní. Změny jsou i přes všechna rizika s nimi spojená, vždy dobré. Ikdyž to tedy nemusí dopadnout dobře, alespoň to zkusil. I to se počítá. Lítosti se má předcházet, pokud je to možné.

Kořením života mohou být noví lidé – přítel, kamarád, partner, kolega, spolužák, příbuzný, nalezený rodič, … ; věci – dům, vila, bazén, nábytek, ... ; dopravní prostředky – kolo, auto, motorka, jachta, letadlo, … ; elektronika – počítač, mobil, notebook, televize, jiný domácí spotřebič… ; změna prostředí – dovolená, stěhování, dočasné ubytování, návštěva, … ; nová práce, nový styl oblékání, nová škola, nový kurz, nové zájmy a zábava, … nové jídlo nebo pití, zkrátka cokoliv, na co si můžeme vzpomenout.

Nový vztyčný bod, nový start, nová šance. Na život takový, jaký má být. 

Vše o čem jsem doteď mluvila jsou jen samé pozitivní věci. Negativní se totiž za koření života nemohou považovat. To jsou zhouby života. Nelze však všechny jak se říká házet do jednoho pytle. Není už výjimkou, že negativní vedou ve svých důsledcích k těm pozitivním. Takové to známé: „Umřel otec, jsem dědic.“ Není to až tak vhodné, jako právě sem příhodné.

Tento dar života je, až nadejde jeho čas a my jej získáme, nutno přijmout. Překážky jsou tu od toho, abychom je překonali. Tohle však není překážka – je to cesta okolo nich. Nová síla, kterou jsme po svých cestách pozbyli. Nové nadšení, které z nás za ty roky života vyprchalo. Nový směr na složité mapě života.
Prý si smysl svého života určujeme sami. V tomto nám koření života dost pomáhá. Vybere to za nás a dá nám možnost tuto volbu svobodně využít. Ber nebo nech být. Snad se to dá nazvat pomocnou rukou života. Další šance na plný a hodnotný život...

1 komentář:

  1. Tak trošku té metafory. Občas je zapotřebí si život okořenit, dát mu tu správnou chuť, která chutná nám a ne lidem okolo. Není přeci nad chvíle, kdy se člověk cítí alespoň trochu spokojený, ale bohužel i přes změnu, i přes nový začátek to pro nás není rok 0 (pro jedince začátek bez minulosti) .. ale i tak stojí za to hledat to správné koření, které bude vyhovovat a přát naší spokojenosti.

    OdpovědětVymazat