Úvaha "Globalizace"

Globalizace je další krok. Stane se novou érou v historii lidstva. Je nevyhnutelná, a proto je třeba se na ni připravit, na její úspěšný nástup.

Mám za to, že mnohé usnadní. Tím, že je svět momentálně rozdělený do stovek států a jiných politických uspořádání, se vystavuje neustálému nebezpečí. Jednotý národ by toto riziko odstranil. Protože pokud se sejde více názorů na jednu věc, nikdy to nedopadá dobře a jedna skupina prohraje. Tím vznikají nechtěné následky. Kdyby se celý svět sjednotil, ustaly by nekončící války a boje, nevznikaly by další konflikty mezi státy a byl by celosvětový mír. To asi považuji za největší přínos globalizace.

Dnes je při vyjednávání mezi národy nutná diplomacie. Zjistit názory a požadavky obou stran a dohodnout se na kompromisu. Jistá část těchto dohod by po nastolení nového režimu zde zůstala, avšak celkově by se veškerá komunikace dostala na novou úroveň; byla by mnohem jednoduší.

Má to však háček. A to ten, že veškerý politický personál by rozhodoval o osudech celého světa, všichni vojenští důstojníci by podléhali jednomu veliteli.. Byla by tedy nutná zvláštní obezřetnost při výběru tohoto představitele. Jistě, tato skupina by nemohla všude vše absolutně kontrolovat, protože každá část by měla své vedení, avšak určitá dávka neomezené moci by jim zůstala. To je zřejmě jediná věc, která by se dala považovat jako nevýhoda.

Jinak toto sjednocení lze klasifikovat jako přínosné. Odstraní to rozdíly mezi jednotlivými skupinami, kromě náboženských pohnutek, všechni lidé budou konečně na stejné úrovni, bude naprostá rovnoprávnost; teoreticky. Tomuto ideálu je poté snadné se přiblížit, až bude nastolena; při dnešním rozvržení světa je to prakticky nemožné. Globalizace by tedy měla pokrýt mezery a odchylky, které se za ty roky odloučení naskytly.

Jeden politický druh systému je opravdu výhodou. Jednotné zákony, stejná práva a svobody pro všechny a stejné postihy za trestní činnost. Všem lidem tedy budou dány základní, stejné podmínky pro život v demokratické společnosti. Do této skupiny je nutno uvést, že lidé budou mít po sjednocení i stejné povinnosti.

Globalizace pomůže překlenout nynější problémy o pohybu lidí v cizích zemích. Někde je tento pohyb svázán různými dohodami a ustanoveními, jinde je přístup na některá území úplně nebo částečně odepřen. Poté už bude jen nutné ohlásit toto jednomu úřadu, zatímco nyní by bylo nutné kontaktovat příslušný úřad v dané zemi, který zastupuje tu konkrétní oblast, kam se chceme dostat za přítomnosti úřadů naší země, a tak zařídit mezinárodní spoj. Bude tedy platit, ne doslovně, „Všechno patří všem.“

Dalším plusem bude jednotná měna. Odstraní se takzvané oslabování měny vůči jiné a dosáhne se tak stabilizace ekonomické situace. A nebude již nutné se starat o jejich směnu. Určitě by bylo vhodné nynější systém bankovnictví přehodnotit, zda by nebylo jednoduší peníze převést na virtuální záležitost. Jedna centrální banka, kde by všichni lidé měli veškeré úspory a transakce by se prováděli formou platebních karet. Poté by neexistovala hotovost. Jistě, není to důkladný popis, jak by toto mohlo fungovat, avšak svůj půvab to má. Bylo by nutné přivést tomuto systému mnoho nových bezpečnostních opatření, aby se toho nedalo zneužít.

Aby se zakročilo proti dnešnímu trendu rozsáhlé kriminality, bude nutné zvýšit tresty, aby se tato činnost úplně vymýtila. Sice to bude v rozporu s nynějším morálním přesvědčením, ale pokud se má opravdu něco změnit, bude nutné přinést v tomto směru jistou oběť. Asi bude nezbytné i zhoršit vězeňské podmínky. Není totiž neobvyklé, když někdo nynější situace využívá k tomu, aby vůbec mohl přežít a stát se tak o něj musel podle právních norem postarat. Do vězení by se člověk neměl vůbec dostat, natož dobrovolně.

To mě přivádí k další věci a tou je spravedlnost. Pokud bude vyvolán nějaký spor mezi stranami, je nezbytné, aby se poznalo, kde je pravda. Dnes už nikoho nepřekvapí neustálá, naleznutá korupce v soudních procech. Jak by se tedy mohl za této situace člověk spolehnout na objektivitu soudů, když je to vlastně jen podvrh? Nevinní lidé jsou posíláni do vězení proto, že se nemohou proti tomu nijak bránit, jelikož systém selhal. Tohle by se němělo dít. Nevinní by měli být na svobodě a ve vězení ti, kdo skutečně porušili zákony. Doufám, že s nástupem globalizace se tohle změní. A pokud ne, jaký to má tedy smysl, když základní práva člověka budou potlačena?

Dále by se měla zavést centralizace. Jedno město, kde bude sídlit nejvyšší vláda Země, kde bude nejsilnější politická podpora planety. Dále také hospodářská, státní moc a veškerá správa. Tímto městem by se mělo stát hlavní město dominantního státu. Hned za tímto hlavním městem by měla být zřízena menší mocnostní centra po celém světě pro jednotlivé kontinenty. To vyloučí přetížení centrálního sídla. Nebude se to až tak lišit od nynějšího uspořádání, avšak ty hlavní budou mít nejvyšší možné oprávnění pro výkon své činnosti.

Když se pozastavím nad politickým systémem, měla by všude zavládnout demokracie. Je to zatím nejlepší možné uspořádání, na jaké lidé kdy přišli. Každý člověk, od určitého specifického věku, by měl mít možnost volit představitele, kteří je budou právně zastupovat. Hlavně mám tedy na mysli volbu „prezidenta“, aby tento proces nemohl být zmanipulován. Ten by tedy měl být volen nadpoloviční většinou hlasů, aby nedocházelo k rozporům.

Aby se toto vše mohlo ujmout, bude nutné zavést jednotný, oficiální a úřední jazyk, nejen v mluvené, ale i psané formě. Již nyní má dominantní postavení angličtina, proto by se mohlo zdát, že je o tom rozhodnuto, ale nutně to tak být nemusí. Jen si představme, jaké by to bylo třeba se znovu ve školních lavicích učit latinu. Ať by to byl jaký koli jazyk, postupně by se zaváděl do všech koutů světa, kde ještě není, a každý občan by byl povinen se jej naučit. Během desetiletí by se tedy mělo dosáhnout toho, že jej bude celá populace ovládat.

Vše by se tedy mělo postupně dostat na stejnou úroveň, aby byla Země jednotná. Tím se však smažou rozdíly v podobě kultury. Kulturní dědictví je však velice vzácná věc, kterou by bylo vhodné zanechat pro budoucí generace. Proto by měl být zajištěn archiv, snad v podobě rozsáhlých muzeí, aby se toto zachovalo.

Po zavedení jednotného společenství by bylo nutno vybrat státní symboly – vlajku, znak, hymnu, národní barvy, státní svátky, národní sporty, … A znovu by se na tomto výběru měli podílet všichni, demokratických způsobem.

Co se týče státních organizací, ať už jde o civilní nebo vojenské, měli by se podle pole působnosti spojit vždy v jednu. U vojenských sil by měli být zavedeny stejné hodnosti. U civilních vlastně ani nejsou pravidla, jen ti výše postavení mají větší pravomoce, ale všichni jsou vázáni zásadami organizace a zákony jako jiní občané. Žádná by však neměla mít možnost operovat mimo zákon. To si tu už potom každý může dělat, co se mu zlíbí.

Aby se pro příští zachovaly všechny informace, které lidé za své životy shromáždili, ať už jde o pokroky ve vědních oborech, sociálních vědách či čemkoliv jiném, bude nezbytné vytvořit místa, kde se tyto informace navždy uschovají; knihovny vědění.

K závěru už zbývá pouze otázka: Byla by globalizace úspěchem, správnou volbou? Vše má své klady a své zápory. Vlivem globalizace by se vytvořila jednotná, rovnoprávná společnost, ale vymizeli by rozdíli mezi jednotlivými rasami, které tady byly odnepaměti. Každý by se měl rozhodnout sám za sebe, zda by raději všechny národy, všechny lidi stejné, podobné, jako vejce vejci. Nebo aby mezi nimi byly rozdíly.

Všude i ve všem existuje zlatá střední cesta. Věřím, že i zde. Jen lidé budou muset asi hodně pátrat, než ji objeví. Ale věřme, věřme našim potomkům a následující generacím, že se jim to jednou povede, dosáhnout spravedlnosti a rovnoprávnosti pro všechny a nezničí tím kulturní dědictví člověka.

Je to jen malý výčet toho, co se vlivem globalizace změní. Věřím, že k lepšímu. Asi přechod z nynějšího režimu bude nějakou dobu trvat, ale věřím, že se to jednou úspěšně podaří. Také věřím tomu, že životy lidí se změní k lepšímu. Mělo by to též dopomoci k rovnoprávnosti, která je mým snem odjakživa. Všichni však budou muset přinést jistou oběť, někdo větší a jiní menší. Je to nezbytné k tomu, aby se vytvořila nová, lepší společnost...